Mladý Nikolas přišel při nehodě o rodiče. Vesničané se rozhodli o sirotka postarat společně, a tak jej každá rodina vychovává jeden rok. Vždy ke konci roku, na Boží hod, se Nikolas stěhuje do nového domova. Aby vesničanům nějak projevil vděčnost, na rozloučenou vždy pro děti domácích vyrobí hračky. Jak se během let počet Nicolasových adoptivních rodin zvětšuje, skoro každý dům mívá na Boží hod na prahu nějaké dárečky. Když však vesnice trpí nedostatkem jídla, pošlou Nicolase do učení k poustevnickému tesaři. Pod jeho krutým vedením se Nicolas naučí vyrábět ještě lepší dárky, a mnohem rychleji.